Historie budovy
V sousedství dnešních historických budov plzeňské pěší zóny se nachází areál bývalého ženského dominikánského kláštera, jedna z dominantních a historicky významných budov města. Areál kláštera, v době vzniku přiléhající k městským hradbám, byl dokončen barokním stavitelem Jakubem Augustonem ml. v r. 1714. V roce 1782 město klášter, zrušený Josefem II. koupilo, a zřídilo tu hlavní školu se šestitřídním gymnáziem, které byly svěřeny do správy tepelským premonstrátům.
V r. 1804 zde zahajuje výuku dvouletý filozofický ústav, určený pro adepty univerzitního studia. Šimon Michael Schell v r. 1805 dokončil jižní, klasicistní křídlo, které teprve umožnilo odpovídající rozvoj ústavu. Areál budov tak byl zasvěcen vzdělání a vědě.
Z profesorů, prosluli zejména dva. Josef Vojtěch Sedláček, matematik a klasický filolog a Josef František Smetana, fyzik, přírodovědec a historik, oba významní obrozenci. Tady napsali svoje vědecké práce a české učebnice. Odtud psal ředitel školy Josef Stanislav Zauper svoje dopisy Johannu Wolfgangu Goethovi, sem chodily Goethovy odpovědi. Tady byla vychována další generace národních buditelů, jejichž věhlas přesáhl regionální hranice.
Absolvovali tu Jan z Hvězdy, Josef Linda, Jan Pravoslav Koubek, Jaroslav Kalina a jiní a jiní. Na gymnázium přichází šestnáctiletý Bedřich Smetana na přímluvu bratrance J. F. Smetany, aby zde dokončil r. 1843 svá středoškolská studia. V budově je r. 1878 umístěno muzeum, po r. 1919 jsou zde zřízeny byty a v r. 1931 městská knihovna a čítárna. Gymnázium tu sídlí až do r. 1924, kdy je uzavřeno.
Prolomením šesti rozměrných výkladců je přízemí jižního křídla upraveno na prodejny, je však architektonicky zničeno. Budova se stává sídlem různých firem a nájemníků, pustne a po II. sv. válce ji nalézáme v dezolátním stavu. V letech 1953 – 1959 je areál adaptován pro knihovnu. Adaptační práce jsou vedeny podle projektu Oto Gschwinda. Při té příležitosti je poněkud nevhodně zastavěn rajský dvůr mohutnou budovou studovny. Provoz studijní knihovny v nově adaptovaných prostorách byl slavnostně zahájen 27. února 1959. Další rekonstrukci zahajuje SVK PK po téměř 30 letech v r. 1987 podle projektu Jiřího Fleisnera a končí ji v roce 1994 obnovením fasád, výměnou oken a zhotovením nové měděné střechy. Při té příležitosti je jižní průčelí budovy uvedeno přibližně do stavu, v jakém ho na začátku 19. století dokončil Š. M. Schell.
Kontakty
